Kniha slavného astrofyzika a popularizátora vědy Michia Kakua ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru. Mimo jiné se zabývá cestováním na Mars, hledáním mimozemského života, kombinováním lidské báze s robotikou a uvažuje také o možných stupních vývoje vesmírných civilizací.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si za čala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Před nástupem celé rodiny do transportu v roce 1942 se podařilo deník ukrýt u známých. Eva Rodenová přežila Osvětim i Bergen- Belsen a k deníku se ještě krátce vrátila po návratu domů v roce 1945.

Skladem: 1 ks

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek povolují, až k definitivnímu utužení celibátu, jež spadá do 19. století, resp. na přelom 19. a 20. století. Autor se snaží o seriózní a vyvážený přístup, ale zároveň nezastírá vlastní postoj k celé problematice, který charakterizuje název poslední kapitoly: „Starý systém dospěl ke konci“.

Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy jejich pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává většinou v pozadí.

Antologie textů významných československých levicových umělců a intelektuálů, kteří navštívili sovětské Rusko v meziválečném období, zachycuje jejich dojmy a zkušenosti konfrontováné s hlasy některých oponentů a zasazuje je do širšího společensko-politického i ideového kontextu první republiky. 

 „Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel, proto jsou její obyvatelé rázem ve střehu. Někteří cítí, že nyní je nejvyšší čas vyrukovat se zamlčovanou pravdou. A když smrt konečně přijde, její okolnosti jsou mimo očekávání všech.

Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy „překonat“, sklidí posměch či zuřivý odpor. Jenže co máme na mysli, když hovoříme o „národu“? Je každému jasné, co se tím míní? Anebo znamená národ, respektive národní stát pro každého něco jiného? Kolik definic národa existuje a co je jejich obsahem? Mají o něm Francouzi nebo Poláci stejnou představu jako Němci? Obývají také Katalánsko, Skotsko nebo Tyrolsko svébytné národy? A mohla by se sama Evropa stát národem? Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.

Vzpomínky Miloše Bondyho, jednoho z posledních pamětníků Osvětimi, začínají popisem transportu do Terezína, kdy mu bylo 16 let. Kniha zachycuje jeho autentické zážitky z vyhlazovacích a koncentračních táborů, kde mnohokrát unikl smrti, přičemž často mu pomohlo přežít jen obrovské štěstí. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Vzpomínky Miloše Bondyho, jednoho z posledních pamětníků Osvětimi, začínají popisem transportu do Terezína, kdy mu bylo 16 let. Kniha zachycuje jeho autentické zážitky z vyhlazovacích a koncentračních táborů, kde mnohokrát unikl smrti, přičemž často mu pomohlo přežít jen obrovské štěstí. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal.

Vzpomínky Miloše Bondyho, jednoho z posledních pamětníků Osvětimi, začínají popisem transportu do Terezína, kdy mu bylo 16 let. Kniha zachycuje jeho autentické zážitky z vyhlazovacích a koncentračních táborů, kde mnohokrát unikl smrti, přičemž často mu pomohlo přežít jen obrovské štěstí. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal.
 

Vzpomínky Miloše Bondyho, jednoho z posledních pamětníků Osvětimi, začínají popisem transportu do Terezína, kdy mu bylo 16 let. Kniha zachycuje jeho autentické zážitky z vyhlazovacích a koncentračních táborů, kde mnohokrát unikl smrti, přičemž často mu pomohlo přežít jen obrovské štěstí. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal.
 

Vyšlo též jako e-kniha.
 

Skladem: 1 ks