Katalog titulů

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států amerických předkládá ve své práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku.

Druhé vydání čtyřiceti zlepšováků, jak zdokonalit svět. Autor je nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, přičemž jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy. Stačilo by přitom tak málo, aby na světě bylo líp. Někdy stačí i jedna nečekaná událost, abychom si uvědomili, co je v životě důležité, na co vsadit a co přináší opravdovou radost.

Rozsáhlá sága začíná v polovině 19. století na moravském venkově a pokračuje ve Vídni přes bezhlavý útěk před nacisty až po těžce vydobytou novou existenci v Americe. 
Paměti předků Brigid Graumanové představují pozoruhodný dar z minulosti, zároveň neodolatelnou pozvánku k objevování světa, do něhož rodina patřila.

Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby jeho sedmnáctiletou dceru Kláru učil německy. 

Ruská spisovatelka s tatarskými kořeny Guzel Jachina, autorka bestselleru Zulejka otevírá oči (2017, PROSTOR), se ve svém druhém románu Děti Volhy vrací k traumatům sovětských dějin, kdy revoluční idealismus chřadl uprostřed masového násilí stalinismu. Zatímco ve svém debutu nás zavedla na Sibiř a zároveň ukázala tatarštinu v sobě a v celém Rusku, v novém díle přibližuje podivuhodný folklór a životní styl povolžských Němců, který byl jejich deportací v roce 1941 zcela zničen.

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach.

Kniha se zaměřujeme na druhý z tria slavných třítýdenních cyklistických závodů – Giro d’Italia. Také ten každoročně přitahuje pozornost milionů fanoušků na celém světě a v roce 2017 završil první stovku svých ročníků. Příběhy Corsa rosa jsou vybaveny unikátními dobovými fotografiemi a bohatým statistickým přehledem.

V indonéském utečeneckém táboře umírá nezvykle mnoho mladých lidí, údajně na krvácivou horečku. Světová zdravotnická organizace vysílá na místo špičkového amerického epidemiologa Henryho Parsonse, aby odebral vzorky. Ten na místě nachází stany plné mrtvol, mezi oběťmi jsou i lékaři. Prorocký příběh jednoho ze současných nejvýznamnějších spisovatelů literatury faktu a nositele Pulitzerovy ceny nás varuje před arogancí moci a křehkostí našeho světa. Navíc je fascinující výpravou do historie patogenů a infekčních chorob. Kniha byla přeložena do 14 jazyků včetně čínštiny a japonštiny.

První monografie o protektorátní kopané přináší obraz nejoblíbenějšího a nejrozšířenějšího sportu v kulisách nejtemnější doby. Přesahuje hranice sportovních rubrik, glosuje politické, ekonomické a společenské souvislosti. Přibližuje případy odboje, ale i aktivismu a kolaborace, s nimiž se ve fotbalovém prostředí setkáváme. Připomíná hráče a činovníky, kteří zahynuli na popravištích, v koncentračních táborech nebo na frontách. Publikaci doprovází mnoho dobových fotografií.

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek povolují, až k definitivnímu utužení celibátu, jež spadá do 19. století, resp. na přelom 19. a 20. století. Autor se snaží o seriózní a vyvážený přístup, ale zároveň nezastírá vlastní postoj k celé problematice, který charakterizuje název poslední kapitoly: „Starý systém dospěl ke konci“.

 Autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s novým podmanivým vyprávěním o cestě z dětství do dospělosti. Giovanna, procházející během dospívání zásadní duševní proměnou, vzpomíná, jak zničující vliv na ni měla otcova příkrá slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Postupně zjišťuje, že její intelektuálně založení a kultivovaní rodiče, jejichž soužití působí navenek idylicky, mají co skrývat. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města – bohatou, s vybranými způsoby a maskou kultivovanosti, a chudou, divokou a vulgární.

Ferrante rozehrává další magický příběh bolestného dospívání a hledání kořenů a vlastní identity, tentokrát v Neapoli 90. let minulého století.

Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci a během necelého roku se ho prodalo čtvrt milionu výtisků. Román byl přeložen do 35 jazyků, v produkci Netflixu a společnosti Fandango vzniká jeho seriálová adaptace.

Ve druhé části své Ságy jednoho století vypráví Carmen Kornová o německém poválečném období, o pastelových barvách let padesátých a optimismu let šedesátých. Čtyři přítelkyně Henny, Käthe, Ida a Lina, které vyrostly v hamburské čtvrti Uhlenhorst a po celá desetiletí spolu sdílely štěstí a neštěstí, malé radosti i nejtemnější okamžiky, prožily dvě světové války a jejich město je zničeno. Ale vše se postupně dává do pohybu a růstu. Dcera Henny Marike se stává lékařkou a syn Klaus si najde práci v rozhlase. Lina zakládá knihkupectví a také Ida konečně najde své povolání. Jen to, kam válka zavála Käthe, přítelkyně zpočátku ještě nevědí… I druhý díl Ságy jednoho století se po svém vydání roku 2017 stal podle žebříčku časopisu Spiegel po řadu týdnů bestsellerem č. 1. Její autorka Carmen Kornová bývá označována jako „německá Ferrante“.