Připravujeme

Od vstupu Trumpa do Bílého domu už uplynul víc než rok, ale stále není jasné, jak mohl právě on vyhrát. Hardingova kniha přináší existenčně důležité informace. Částečně i díky ní dnes nikdo na Západě nepochybuje o ruské zpravodajské operaci ve prospěch Donalda Trumpa. A v racionálních momentech o ní ve skrytu své duše nepochybuje ani on sám.
 

Když Donald Trump vyhrál volby, mnoho z nás si položilo otázku, o níž jsme si nikdy nemysleli, že si ji budeme klást: Je naše demokracie v ohrožení? Steven Levitsky a Daniel Ziblatt, profesoři Harvardovy univerzity, se rozpadem demokracií v Evropě a Latinské Americe zabývají již více než dvacet let. Oba si myslí, že odpovědí na výše položenou otázku je ano. Staví na desítkách let výzkumů a široké řadě historických a globálních příkladů sahajících od Evropy 30. let k dnešnímu Maďarsku, od Turecka a Venezuely až po americký Jih během platnosti zákonů Jima Crowa. Ukazují na nich, jak demokracie umírají – a jak ta naše může být ještě zachráněna.

Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče, stojící právě na této ulici.  Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos, zrcadlící střet ruské inteligence s dějinnými kataklyzmaty počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a občanskou válkou.

Dne 23. února 1981 v 18.23 hodin vtrhla do španělského parlamentu v Madridu skupina ozbrojených gardistů a po chvíli nařídila vyděšeným poslancům a členům vlády, aby si lehli na zem za své poslanecké lavice. Začal tím pokus o puč, jehož prvotním cílem bylo odstranit dosluhující neschopnou vládu Adolfa Suáreze a nahradit ji jakousi vládou národní jednoty. Javier Cercas analyzuje tento okamžik, kdy se na chvíli zastavil čas, jako gesto osobní odvahy tří politiků (pučisté měli pistole a samopaly a v jednu chvíli stříleli do vzduchu). Ale také jako gesto tragické, gesto stvrzující politickou kariéru, která se nezadržitelně blíží svému konci. O svém díle Anatomie jednoho okamžiku mluví autor jako o románu, spíše jde ale o literární kroniku, nebo přesněji o strhující převyprávění konkrétních historických událostí romanopiscem.

Dodatek k Dílu Milady Součkové, které vyšlo v nakladatelství PROSTOR, představuje literárním badatelům i širší veřejnosti doposud nezveřejněné dopisy, které byly uloženy v archivech jednotlivých adresátů. Svazek zahrnuje mj. autorčiny dopisy Romanu Jakobsonovi, Jindřichu Chalupeckému, Otakaru Odložilíkovi, Olze Radimské a Gertrudě Goepfertové. Úvodní studie a doplňující komentáře osvětlují kulturněhistorické souvislosti a vztahy. Publikace je důležitým zdrojem nejenom k poznání díla a životních osudů Milady Součkové, ale zaujme rovněž jako výpověď o životě české spisovatelky v exilu.