Připravujeme

Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy „překonat“, sklidí posměch či zuřivý odpor. Jenže co máme na mysli, když hovoříme o „národu“? Je každému jasné, co se tím míní? Anebo znamená národ, respektive národní stát pro každého něco jiného? Kolik definic národa existuje a co je jejich obsahem? Mají o něm Francouzi nebo Poláci stejnou představu jako Němci? Obývají také Katalánsko, Skotsko nebo Tyrolsko svébytné národy? A mohla by se sama Evropa stát národem? Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.

Televizní moderátor Rey Koranteng, fotbalista Theodor Gebre Selassie, filantropka a moderátorka Lejla Abbasová, spisovatel Tomáš Zmeškal, choreograf a tanečník Yemi A. D., sinolog Martin Kříž, spisovatelka a numeroložka Monika Ben Thabetová, televizní moderátorka Zuzana Tvarůžková a zpěvačka Madalena João, ty všechny vyhledal Obonete S. Ubam, aby se jich zeptal,
jaké bylo jejich dětství a dospívání a jak těžké pro ně bylo prorazit a udělat kariéru v různých oborech.

Autor úspěšné knihy Sedm let v Africe si chtěl totiž porovnat vlastní zážitky s jinými osobnostmi, které sice vyrůstaly v české kotlině, avšak s poněkud neobvyklou barvou kůže. Tak vznikl soubor rozhovorů s názvem Náš černobílý svět, pohled na zdejší prostředí z netradičního úhlu, který dosud česká společnost postrádala. 

Autor ve své nové knize popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech. Vysvětluje, proč je prakticky nemožné, aby v Rusku fungovala demokracie, z jakého důvodu v této zemi dochází k policejním represím nebo odkud pramení expanzivní ruská mentalita. Všechny své teze opírá o reálná fakta z minulosti. Při analýze stavu nynějšího státu se tak autor vrací především k sovětské éře, v níž má současné Rusko kořeny. Kromě konkrétních událostí čerpá i z knih či filmů, z vyjádření odborníků a v neposlední řadě z vlastních zkušeností, jež nasbíral za 22 let života v Sovětském svazu.

Městečko Trochenbrod, v polštině Zof­jówka, se od většiny podobných míst ve východní Evropě lišilo pouze tím, že jeho obyvatelé byli až na výjimky Židé a mluvili jidiš. Tehdy jediné samostatné židovské městečko rostlo a vzkvétalo uprostřed lesa volyňského vojvodství. V září 1939, po sovětské invazi do Polska, byla Zofjówka začleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a přejmenována na Sofijovku. O dva roky později ji nacistické Německo anektovalo pod novým germanizovaným názvem Trochenbrod. Její obyvatelé byli povražděni, domy srovnány se zemí a všechny zbylé stopy odstraněny po návratu sovětské moci. Tam, kde kdysi stály ulice, tržiště, synagogy, parky a hřbitovy, zůstala jen tráva.