Recenze

Šimko, Dušan: Japonský divan

Právo | 2.6.2011 | rubrika: Kultura | strana: 9 | autor: František Cinger

Cesta dvou mužů a mladé ženy na plachetnici kolem Japonska nabízí slovenskému autorovi Dušanu Šimkovi, žijícímu ovšem od roku 1968 ve Švýcarsku (je docentem Basilejské univerzity), příležitost vyprávět příběh nejenom o zemi vycházejícího slunce, ale především o lidské duši.

Evropan Jakub, vzpomínající na šálky čaje u tety z Prešova, jeho o patnáct let mladší milenka Sanae a kolega profesor Kawamoto, který si splnil sen a postavil si jachtu, odhalují v průběhu výletu své sny, štěstí i tajené bolesti. Šimko je zkušený prozaik, debutoval v roce 1984 sbírkou povídek Maratón Juana Zabaly v exilovém nakladatelství Rozmluvy. Český čtenář ho zná z předloňského vydání historického románu Esterházyho lokaj z Rakouska 18. století.

Je zřejmé, že ho jako prozaika zajímá především člověk a důvody jeho rozhodování. I v próze Japonský divan, spojující mnoho zajímavých informací o včerejšku i dnešku pro nás vzdálené země, sleduje a komentuje denní realitu pohledem lidí s odlišnými kulturními tradicemi. Je pozoruhodné sledovat, co je nakonec spojuje coby obecně lidský základ. Jeho zatím posledním románem je Gubbio. Klub udavačů. Je to šest příběhů odlišných osobností z různých historických období z převážně středoevropského regionu. Z prostředí, které tak dobře zná a v předcházejících knihách i popsal. Řekl bych, že český čtenář se má na co těšit.