Genesis

Craig J. Mundie (1949), prezident americké společnosti Mundie & Associates působil v letech 1992–2014 ve firmě Microsoft jako ředitel výzkumu a strategie. Ve vztahu k Microsoftu zůstává poradcem pro kvantovou komputaci a kyberbezpečnost. Je ředitelem Institute for Systems Biology, technologickým poradcem Cleveland Clinic a investorem a poradcem nově budovaných firem v oblasti AI, biotechnologií, fúzní energie a fyziky materiálů. V období Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy byl členem Rady poradců pro telekomunikační bezpečnost a Prezidentské rady poradců pro vědu a techniku. Obdržel doktorát technických věd na Rensselaer Polytechnic Institute.

Eric Schmidt (1955), americký vynálezce, podnikatel a filantrop se v roce 2001 připojil k zakladatelům Googlu. Podílel se na rozvoji firmy od start-upu až k dosažení pozice globálního technologického giganta – nejprve ve funkci výkonného ředitele (CEO), poté z postu výkonného předsedy správní rady a technického poradce. Roku 2021 založil neziskovou iniciativu Special Competitive Studies Project, která má za cíl posílit dlouhodobou konkurenceschopnost USA v oblasti AI a technologií. Nově pak manželé Eric a Wendy Schmid­tovi založili neziskovou společnost Schmidt ­Sciences, jež se zasazuje o hlubší vědecké pochopení přírody a o vývoj technologických odpovědí na globální problémy.

Americký politik, diplomat a politolog Henry Alfred Kissinger (1923) se narodil v německém Fürthu. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí Židů do Spojených států, kde obdržel v roce 1943 státní občanství. Doktorát získal na Harvardově univerzitě a působil zde jako profesor dějin diplomacie a politologie až do konce šedesátých let. Zároveň v letech 1955–1968 pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (1969–1975) a ministra zahraničí USA (1973–1977). V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za mír.

Jako ministr zahraničí dosáhl řady zásadních diplomatických úspěchů, které se týkaly amerických vztahů k Sovětskému svazu, Číně, Vietnamu a Střednímu východu. Rozvinul politiku pružnějších vztahů mezi USA a SSSR – tzv. politiku détente –, která vedla k rozhovorům o snížení počtu strategických zbraní, a zejména se zasadil o sblížení mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou na počátku sedmdesátých let (tzv. čínská karta), čímž se ustavila nová globální rovnováha sil. Sehrál klíčovou roli v Nixonově vietnamské politice – ve vymanění se americké armády z Jižního Vietnamu a v jejím nahrazení jihovietnamskými vojenskými silami. Začal úspěšně praktikovat tzv. kyvadlovou diplomacii na Středním východě, jejímž smyslem bylo zastavit arabsko-izraelské konflikty a zprostředkovat příměří (např. v izraelsko-arabské válce v roce 1973). Jejím důsledkem bylo omezení sovětského vlivu v oblasti a nastartování mírového procesu.

Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Značného věhlasu dosáhly i jeho knihy, z nichž česky v nakladatelství PROSTOR vyšlo Umění diplomacie (1996, 1997, 1999, 2022) Obnovení světového řádu. Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812–1822 (2009, 2024), Uspořádání světa (2016, 2021, 2023), Umění politické strategie (2023) a Genesis (2025).