Jsme kapkou v moři života

Paul Heyse (1830–1914), německý básník, prozaik a dramatik židovského původu, se roku 1910 stal prvním německým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Heyse byl mj. profesorem románské filologie na mnichovské univerzitě a spoluzakládal básnické sdružení Krokodil, jehož členové zdůrazňovali estetično, pěstovali složité lyrické formy a básnické vzory hledali v antice a románských literaturách. Sám Heyse byl jedním z nejmelodičtějších lyriků, dával přednost formálně dokonalé poezii, nechyběl mu však ani smysl pro jemnou ironii, a proto byl hodnocen jako „druhý Goethe“. Na vrcholu své literární dráhy patřil k nejvydávanějším spisovatelům v Německu, třeba jeho drama Colberg vyšlo do roku 1914 ve 180 vydáních. Popularitu získal také v zahraničí, jeho díla vycházela v překladech do mnoha evropských jazyků a například v USA patřil k nejčtenějším německým autorům vůbec. Do češtiny byly dosud přeloženy jen novely Dva zajatci (1913) a L’Arrabbiata (1938). Z rozsáhlé a formálně obdivuhodné autorovy poezie dosud v češtině neexistuje žádný překlad, ač právě především za ni dostal Nobelovu cenu.
Výbor z Heyseho básnické tvorby, který sestavila a přeložila Zlata Kufnerová, podává představu o celém autorově básnickém díle a jeho vývoji. Zahrnuje proto ukázky od básníkovy rané tvorby (cykly Junge Leiden, Margarete), pokračuje jeho velmi významným italským obdobím (Bilder aus Neapel, Römische Sonette, Städtebilder) a navazuje ukázkami z tvorby jeho zralého období (Vom Gardasee, Meinen Toten, Vermischte Gedichte, Zwölf Dichterprofille, Waldmonologe aus Kreuth, Balladen).