Na okraji temného lesa, kdesi v rozpadajícím se uherském mocnářství, stojí osamělý zámek patřící dynastii von Lázár – místo, kde se dědí nejen majetek a jméno, ale také úzkost, šílenství a tajemství, o nichž se nesmí mluvit. Právě zde se během svátku Tří králů narodí Lajos, podivně průsvitné dítě s vodově modrýma očima, jehož příchod jako by otevřel jednu ze starých ran celého rodu.
Nelio Biedermann v místy až hypnotickém románu Lázár stvořil příběh, v němž se mísí poezie, gotická atmosféra, psychologická hloubka i ozvěny magického realismu. V rozlehlém sídle, obklopeném hustým lesem, který jako by měl vlastní vůli, sledujeme osudy několika generací aristokratického rodu poznamenaného lží, melancholií a potlačovanou touhou. Baron Sándor se děsí šílenství, které už kdysi pohltilo jeho matku i bratra. Jeho žena Mária, uvězněná v manželství bez lásky, se učí mistrně lhát, aby uchránila tajemství svého syna. A Lajos, citlivý chlapec vyrůstající mezi duchy minulosti, postupně poznává, že rodové dědictví není jen otázkou krve.
Román se odehrává v době, kdy se starý svět habsburské monarchie rozpadá pod tlakem modernity, nacionalismu a blížících se válek. Nelio Biedermann však velké dějiny zachycuje především skrze intimní dramata svých postav – skrze pohledy, drobná gesta, nevyřčené věty a zlověstné ticho panující mezi členy jedné rodiny. Styl jeho vyprávění je smyslový, imaginativní a mimořádně podmanivý.
Lázár je román o dědičné vině, o strachu z vlastního původu i o touze uniknout osudu, který nám byl určen už dávno před narozením. Především je to však nezapomenutelný literární obraz světa, jenž mizí – a lidí, kteří se ho zoufale snaží zachránit, i když už dávno tuší, že je odsouzen k zániku.
