Románová prvotina Ivana Luptáka je intimní vyprávění o dětství schovaném v peřiňáku. Julius Janko, řečený Jula, vyrůstá v divokých devadesátých letech jako jedináček v rodině poznamenané vyhrocenými vztahy. Rodiče, bohové jeho malého vesmíru, se ztrácejí sami sobě i jeden druhému. Chlapec nachází útočiště ve fantazii a snění, komplikovanou realitu mu pomáhá překonat i přátelství se stejně starou Sylvou, které ve školce zpečetila dětská kuchyňka.
V knize sledujeme Julův přerod od první třídy až po práh dospělosti. Hlavní hrdina se smutným úsměvem zkoumá, co s dítětem udělá svět, kde se nedá dýchat, a jak ho ovlivňuje zjištění, že nepatří mezi většinu – ani doma, ani venku.
Vážná témata vztahů, ztráty blízkých, dospívání a hledání identity protkává Ivan Lupták nenásilným, často hořkým humorem. S citem i ironií dává hlas generaci, která už nechce mlčet. Generaci, která přežila své bohy.
