Černobylská noc z pátku 25. na sobotu 26. dubna 1986 poznamenala historii moderního světa mnohem podstatněji než jiné, často známější okamžiky dějin. Výbuch reaktoru RBMK-1000 ve čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl byl příčinou dosud největší katastrofy jaderné energetiky vůbec. Havárie nejenže zasáhla osudy statisíců lidí žijících v rozsáhlé oblasti kolem elektrárny, ale jak v roce 2006 řekl Michail Gorbačov, byla patrně stěžejní příčinou rozpadu Sovětského svazu. A celý svět poznamenává dodnes: černobylské memento, později umocněné havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011, vedlo k dosud trvajícímu obrovskému útlumu kdysi tak hlasitě vítaného „atomu pro mír“ – jaderné energetiky.
Adamu Higginbothamovi se v Půlnoci v Černobylu podařilo o průběhu osudové noci i následujících dní podat vynikající a dramatický obraz plný působivých detailů. Podklady ke knize sbíral několik let a sledoval přitom mnohem širší cíl: zasadit havárii do dějin jaderné energetiky i společenského kontextu upadajícího sovětského socialistického experimentu. Příběh účastníků katastrofy, jejích obětí, mužů i žen, kteří s ní bojovali, ale také vědců i aparátčíků ovládajících sovětskou atomovou fyziku a jaderný průmysl dokázal podat tak srozumitelně i čtivě, že si získal milióny čtenářů po celém světě i ocenění odborníků.
