Brooklynské panoptikum

Román amerického spisovatele Paula Austera je další ukázkou jeho vypravěčského umění. Stejně jako v předchozích knihách Auster dovedně spřádá příběhy jednotlivých postav a rychle plynoucí, přesvědčivý děj zároveň obohacuje o další dimenze a souvislosti: do sebe vložené příběhy, exkurzy do literární teorie a historie a esejistické vložky. Tyto momenty ovšem autor zakomponovává do příběhu způsobem nenápadným a nepoučujícím, takže působí hladce a nerušivě i na čtenáře, který se soustředí jen na primární děj.

Osudy několika sympatických – obyčejných i bizarních – postav, zavátých do Brooklynu z různých částí Spojených států i světa, se vzájemně střetávají a prolínají, a vytvářejí tak barvité „panoptikum“ života amerického velkoměsta na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Za životními zvraty, připomínajícími karnevalové výměny masek, se nenápadně skrývá Smrt. Obchází permanentně kolem všech postav ať již v podobě choroby, deprese či závažné změny životních podmínek – avšak zároveň ruku v ruce s nadějí a možností nového života.