Jeden rok s Thomasem Bernhardem Zapečetěný deník z roku 1972

Během dlouholetého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920), žijící v sedmdesátých letech v bezprostředním sousedství spisovatelova domu v hornorakouském Ohlsdorfu, rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů. Pečlivě si je vedl od 1. ledna 1972 do 1. ledna 1973; sbíral dokumenty o tom, co všechno s Bernhardem prožil a o čem spolu mluvili během dlouhých vycházek po okolí Ohlsdorfu. Přitom se nevyhýbali tématům, o nichž jinak Bernhard s nikým nemluvil tak otevřeně a bez skrupulí, ať šlo o názory na uměleckou scénu, o honoráře, praktiky nakladatelství nebo o úzké přátelské vztahy, či dokonce o ženy. Hennetmair později poznamenal: Thomas musel něco tušit, někdy mi dokonce sám nosil dopisy a dokumenty, aniž jsme kdy na toto téma prohodili jediné slovo.

Hennetmairovy zápisky líčí řadu detailů a událostí z pohledu člověka, který měl k autorovi přístup jako málokdo jiný. Rodinné scény a humor, jímž Bernhard oplýval ve chvílích, kdy se cítil v bezpečí, jsou cenným svědectvím spisovatelova soukromého života. Nikde jinde, a už vůbec ne v autorově díle, k nim v této podobě cestu nenalezneme. Česky vychází ve výboru a překladu Radovana Charváta.