Moje pařížská revoluce

Září 1989. V Polsku, Maďarsku pukají ledy, desetitisíce východních Němců prchají ze země, z perestrojkového Sovětského svazu přichází jedna nepředstavitelná zpráva za druhou, vše je v pohybu – jen v Československu se jako by nic neděje.

Dva měsíce před listopadem 89 se mladá žena, studentka FAMU, rozhoduje k riskantnímu a osudovému kroku. Zůstává v Paříži! Následují týdny a měsíce plné dramatických situací, nejistot a zklamání, ale i okouzlení novým prostředím, krásným městem, ve kterém stojí za to žít, svobodou, kterou stojí za to dýchat. Hrdinka poznává, jak je nečekaně těžké ocitnout se sama, bez domova, ve světě sice lákavém, ale přece jen cizím a chladném. Přichází první nárazy s realitou, ale i nová přátelství, zážitky, lásky...

Kniha známé filmové režisérky Andrey Sedláčkové je působivým literárním dokumentem, který se čte jedním dechem. Z deníků, které si tehdy autorka vedla, z dopisů, které psala svým rodičům a přátelům, ze vzpomínek, které ji utkvěly, zrekonstruovala již jako zralá žena pestrý obraz dramatické doby a prostředí, ve kterém se ocitla. Čtenáři před očima ožívá Paříž z konce osmdesátých let, poznává české exilové prostředí s jeho sny, iluzemi a touhami. S pronikavostí portrétuje osobnosti české emigrace, ale především v otevřené zpovědi nešetří autorka samu sebe, svou naivitu, ale i vervu a odhodlanost. To vše je kombinováno s unikátními dokumenty z archivu StB, kde se autorka dozvídá pravdu o svém otci, bývalém pracovníku československé rozvědky.

Knihu Andrey Sedláčkové lze také nazvat „českým románem“ konce tisíciletí.