Naléhavý a niterný román o mateřské lásce, ale také o úzkosti a pochybení. Vypravěčkou a hlavní hrdinkou románu je matka, jež vychovává své první dítě. Své mateřství zvládá jen s vypětím všech sil. Její vyprávění představuje pozorné a pravdivé vylíčení zdánlivě triviálních „bojů o přežití“ ženy, která je trvale nevyspalá, mnohdy netuší, proč její dítě pláče a co ho trápí, a navíc se jí od manžela nedostává pomoci ani velkého pochopení.
Román oceňované irské spisovatelky přináší vyprávění o raném mateřství, které s neobyčejnou autentičností zachycuje složitost a náročnost této životní etapy. V niterném monologu promlouvá matka ke svému synovi – od jeho narození až do tří let – a otevírá před čtenářem svět naplněný nejen radostí, ale zejména únavou, pochybnostmi a úzkostí. Její vyprávění představuje vyznání mateřské lásky, zcela bezpodmínečné, a zároveň obsahuje matčiny obavy z toho, že se jednoho dne bude svému dospělému potomkovi zodpovídat.
Péči o potomka zvládá hlavní hrdinka jen s vypětím fyzických a duševních sil. Pozorně a pravdivě ukazuje zdánlivě triviální „boje o přežití“ ženy, která je trvale nevyspalá a mnohdy ani netuší, proč její dítě pláče a co ho vlastně trápí. Navíc se zdá, že manžel žije v úplně jiném vesmíru, nedostává se jí od něj ani pomoci, ani pochopení. Autorka bravurně pojímá každodenní rutinu s malým dítětem a v epizodách, jež by snad mohly vyústit v humorné historky, neopouští vážný tón, neboť v nich vícekrát hrozí tragédie.
