Píše se rok 1923, v Rusku definitivně zvítězili bolševici a lepší zítřky. O kolik lepší ty zítřky jsou, se na vlastní kůži může přesvědčit pět set dětí od dvou do dvanácti let z kazaňských dětských domovů a útulků, které by následkem hladomoru v Povolží pravděpodobně zemřely hlady. „Pole bez ozimu. Chlévy bez zvířat. Sýpky bez jídla. Nemocnice, kde se neléčí. Školy, kde se neučí…“ Bolševické úřady sice vypraví vlak, který má děti odvézt do tisíce kilometrů vzdáleného Samarkandu, chybí mu ale vhodné vagony, palivo, odborný personál, hračky, kterými by se děti zabavily, a hlavně jídlo. Velitelem vlaku je mladý frontový voják Dějev, členkou posádky je i odhodlaná a rázná komisařka Bílá. Dějev a lékař Bug se snaží na každé zastávce získat pro děti potravu. Marně. Vlaky naložené jídlem nejsou určené pro hladovějící děti. Ale ti dva se nikdy nevzdají… Bílá s Dějevem nakonec vlak do Samarkandu doprovodí, ale po tom, co zažili na cestě, už nikdy nebudou stejní jako dřív.
Vlak do Samarkandu
Guzel Jachina
Čte Lukáš Hlavica
Ve svém zatím posledním románu líčí tatarská spisovatelka záchranu dětí z povolžské Kazaně stižené hladomorem. Píše se však rok 1923 a vlaku, který má děti dopravit do vzdáleného Samarkandu, chybí všechno včetně jídla.
Autor:Guzel Jachina
Další informace
| Autor | |
|---|---|
| Originální název | |
| Překladatel | |
| Rok vydání | |
| Edice | |
| Kategorie | Audioknihy |
| Délka nahrávky | 19 hodin 55 minut |
Autor
Guzel Jachina
Guzel Jachina (1977) se narodila v Kazani, hlavním městě Tatarstánu do rodiny lékařky a inženýra. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku, kterou dokončila v roce 2015. Jako spisovatelka debutovala v literárních časopisech Něva a Okťabr dvěma krátkými povídkami Motyljok (Motýlek, 2014) a Vintovka (Puška, 2015). Světový úspěch jí přinesl román Zulejka otevírá oči, který získal mimo jiné prestižní ceny Velká kniha a Jasná Poljana, dočkal se televizního zpracování a byl přeložen do desítek jazyků. Následovaly neméně úspěšné romány Děti Volhy (oceněné mimo jiné opět ruskou cenou Velká kniha) a Vlak do Samarkandu. Jachininy knihy vycházejí po celém světě a byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Její nejnovější román Ejzen, vydaný v Rusku v roce 2025, je literárním portrétem legendárního režiséra Sergeje Ejzenštejna a zároveň příběhem o umění, moci a životě v sovětském systému. České překlady románů Guzel Jachiny vydává nakladatelství PROSTOR v překladu Jakuba Šedivého.
